PRÁCE 🧰

Test: Volvo C40 - takto si představuju elektromobil

20. 11. 2022 10 min. čtení diskuze (0) Testy

Toto nebude úplně klasický test, nemám totiž natestováno tolik aut, abych mohl s něčím přímo porovnávat. Tím více se ale zaměřím na testované Volvo C40, na pocity z něj a na to, jaké doopravdy je.

Test: Volvo C40 - takto si představuju elektromobil

Články na téma Volvo C40:

  1. Volvo C40 cena a konfigurace
  2. Volvo C40 rozměry
  3. Spotřeba Volvo C40
  4. Test: Volvo C40 - takto si představuju elektromobil - právě čtete
  5. První zkušenost s elektromobilem
  6. Co je v elektromobilu lepší oproti spalováku

Volvo C40 přímo vychází z nedávno testovaného Volva XC40. Očividně se liší designem, „céčtyřicítka“ má tvar moderního SUV kupé. Není to ale jediný rozdíl oproti klasičtěji pojatému bráchovi. Ačkoliv je totiž platforma, na které Volvo C40 stojí, určená i pro spalovací motory, C40 už koupíte pouze jako elektromobil. Volvo C40 se tak v roce 2022 stalo prvním čistě elektrickým modelem automobilky. A musím uznat, že mi tady spalovací motor ani jednou nechyběl a vlastně by mi k autu ani neseděl.

Designovka

Ono totiž C40 svým designem tak trochu naznačuje, že je to elektromobil se vším všudy. Na první pohled to poznáte podle plastem zakrytované masky. Některým lidem se toto řešení moc nelíbí, já ale říkám, že to je jen o zvyku. Na našem Volvu byl ten plastový kryt v barvě karoserie, možná by to vypadalo lépe, kdyby byla maska v černé barvě, stejně jako je střecha. U „céčtyřicítky“ samozřejmě nesmí chybět typický světelný podpis Volva. Vpředu to je LED svícení s Pixel technologií ve tvaru Thorova kladiva, vzadu světla s typickým vykrojením, která jsou vertikálně protáhlá až ke střeše. Zrovna zadní světla, v kombinaci se spojlery na svažující se střeše, se Volvu mimořádně povedla.

Samo Volvo o C40 říká, že má snížený boční profil. Zatímco u některých jiných značek toho nejsem vždy úplně příznivcem, Volvu se to povedlo designově vyvážit tak dobře, že se mi to opravdu líbí. Dokonce mi C40 připadá hezčí než XC40. I reakce okolí jsou pozitivní. Auto přitahuje pozornost, ale ne v negativním smyslu slova. Spíše se náhodně kolemjdoucí na auto podívají, uznale kývnou hlavou a pokračují dál. Je to prostě líbivé auto.

Mimochodem, ta svažující se střecha a atypicky tvarované spojlery umožňují až o 4 % delší dojezd. Zmínit musím i barvu. Je za příplatek cca 16 000 korun, jmenuje Fjord Blue a do značné míry se podílí na atraktivním vzhledu. Jen teda na fotkách nevypadá tak dobře, jako v reálu.

Test: Volvo C40 - takto si představuju elektromobil

Uživatelsky příjemný

Uvnitř si Volvo C40 na nic nehraje. Žádné futuristické prvky ani podobné designové výstřelky tu nenajdete. Naopak je interiér seversky strohý a z pohledu ergonomie uživatelsky příjemný. Volvo se tu snažilo vše maximálně zjednodušit. Přístrojové desce dominuje devět palců velký displej orientovaný na výšku. Celý infotainment běží na Androidu a musím říct, že běží nádherně. Systém se neseká, je intuitivní a na jeho užívání si velmi rychle zvyknete.

Výhodou systému od Googlu je, že navigace využívá Google Maps a dokáže například velmi dobře předpovědět procento nabití baterie při příjezdu do cíle. Sám jsem tuto funkci často využíval. Jednoduše jsem si zadal cíl své cesty a hned jsem viděl, zda mi aktuální nabití baterie stačí nebo nestačí. Volvo je navíc permanentně připojeno na internet a navigace tak pracuje s aktuálními daty o provozu. Jo, tohle se povedlo! Volvo nezapomnělo ani na jablečné lidi a systém doplnilo o Apple CarPlay.

Na hlavním displeji se taky ukazuje výstup z 360° kamery. Ta je při špatném výhledu skrz zadní okno nedocenitelným pomocníkem. Škoda jen, že se přes dotykový displej ovládá i klimatizace a její prvky. Přeci jen bych si raději zapnul vyhřívání sedaček jedním stiskem tlačítka, než abych se nadvakrát trefoval na obrazovku. Záhy ale musím dodat, že v porovnání s jinými systémy tu dotykové ovládání, i díky rychlému a intuitivnímu systému, fungovalo dobře.

Je fajn, že Volvo při tom všem zjednodušování ponechalo alespoň otočný ovladač hlasitosti. A když jsme u té hlasitosti – prémiové audio Harman Kardon hrálo opravdu působivě. V kapličce přístrojů před řidičem je ještě jeden displej. Možnosti jeho individualizace jsou sice strohé (na rozdíl od koncernové konkurence), ale můžete si na něj nechat promítnou mapu s navigací. Jen mi tu chyběl údaj o aktuálním dojezdu – ten jsem musel hledat na hlavním displeji.

Test: Volvo C40 - takto si představuju elektromobil

Je to vegan

Co se týče použitých materiálů, tak ty jsou, v souladu s aktuální filosofií Volva, udržitelné. Nenajdeme tu ani kousek kůže. Naopak zde jsou koberce z recyklovaných PET lahví, sedáky z recyklovaného ekologického mikrovlákna a další. A mě nenapadá sebemenší důvod, proč by zde místo těchto materiálů měla být použita pravá kůže. Vše v interiéru působí velmi hodnotně a kvalitně, přesně jak se na Volvo sluší.

Sezení a vnitřní prostor

Volvo C40, které jsme měli na test, bylo v nejvyšší výbavě Ultimate, která zahrnuje i elektronicky nastavitelná sedadla. Nastavit si je lze opravdu ve všech směrech, včetně podpory pro stehna. Při sezení se možná sedadla zdají poněkud tvrdší, ale i po delší cestě mě z nich nic nebolelo. Na zadních sedadlech mi bohužel vadil krátký sedák a poměrně vzpřímený sklon opěradel. Nicméně prostoru bylo na zadních sedačkách, v kontextu třídy, opravdu hodně. Problém tady nemá ani člověk s více jak 180 centimetry. Opravdoví dlouháni už ale problém mít budou, a to hlavně s místem vedle hlavy. Vzhledem k svažující se střeše jsem to ale čekal o poznání horší. Interiér navíc dělá vzdušnějším velké panoramatické okno, které je v základu ke všem verzím. Většímu pohodlí cestujícím na zadních sedáčkách nicméně brání prvek, který byste v elektromobilu nečekali – je to středový tunel. Ten se vší parádou odhaluje, že C40 nestojí na platformě čistě elektrického auta. A když jsme u těch negativ, tak musím zmínit i horší výhled skrz úzká boční okna, to je holt daň za design střechy. A ještě jedna věc – zadní dveře jsou poměrně úzké, což vadí zejména při vystupování.

Test: Volvo C40 - takto si představuju elektromobil

Kufr a praktičnost

Základní objem kufru je 413 litrů. Přiznejme si, že to není žádná zázračná hodnota, ale vzhledem k zaměření auta to vlastně stačí. Volvo má navíc eso v rukávu, které například koncernové konkurencí chybí – je to přední kufr neboli „frunk“. Ten má sice skromných 31 litrů, ale dáte do něj všechnu tu výbavu, která vám jindy zabírá místo v zadním kufru – hlavně teda dobíjecí kabely. Ty jsou ve „frunku“ jen tak na volno a ocenil bych, kdyby je Volvo balilo do nějaké praktičtější tašky. Na moment se ještě vrátím k zadnímu kufru. Ten má dvojité dno a jeho podlahu lze proměnit v přepážku zavazadlového prostoru. Háčky na bocích zavazadlového prostoru jsou, kvůli mělkému dnu kufru, prakticky nepoužitelné, nákupní tašku na ně stejně nezavěsíte. Abych nezapomněl, po sklopení zadních sedaček vzniká rovná podlaha. Celkově je ale Volvo C40 praktický vůz hlavně v interiéru. Především kapsy ve dveřích jsou, díky chybějícím basovým reproduktorům, které nahradil unikátní basový subwoofer, obrovské. Vtipný je taky malý odpadkový koš před loketní opěrkou.

Test: Volvo C40 - takto si představuju elektromobil

Pohon a jízda

O pohon testované C40 Recharge Twin se staraly dva (proto Twin) elektromotory, každý na jedné nápravě. K dispozici je také varianta s pouze jedním elektromotorem na přední nápravě. Výkon verze Recharge Twin je rovných 300 kW (408 k) a točivý moment je 660 Nm. Už na papíře slušné hodnoty se ve skutečnosti zdají ještě lepší. Jasně, je to elektromobil a veškerý výkon máte prostě okamžitě, i tak je ale akcelerace 0-100 km/h za 4,7 sekundy ohromující. Párkrát jsem se při drtivém zrychlení nechal zarazit do sedačky, párkrát jsem takto zarazil své pasažéry, ale pak jsem, abych pravdu řekl, s touto zábavou přestal. Daleko víc, než samotné zrychlení mě totiž těšil prostý fakt, že to zrychlení mám, a že ho můžu kdykoliv použít k bezpečnému předjetí, rychlému projetí křižovatkou a podobně. Jednoduše mě Volvo svým způsobem jízdy a pohodou na palubě uklidnilo.

Test: Volvo C40 - takto si představuju elektromobil

Nechápejte mě ale špatně, C40 určitě svižná jízda nevadí, spíš naopak. Na žádné sportování to samozřejmě není – při prvním pokusu o agresivnější průjezd zatáčkou přichází nedotáčivost a zásah elektroniky. Volvo navíc na C40 dává celoroční pneumatiky – ušetří se tím životní prostředí a zjednoduší to provoz auta, protože odpadá výroba druhé sady disků a pneumatik a jejich výměna. Při normálním provozu to vůbec ničemu nevadí, ale hranice jejich přilnavosti je přeci jen níže. Běžná svižná jízda ale není vůbec problém. Hmotnost 2 185 kilogramů musí krotit poměrně tuhé tlumiče. Při jízdě tak auto od podvozku působí tužším dojmem, není to žádný houpavý kočár, ale duši z vás určitě nevytřese a při běžné jízdě auto působí velmi příjemně a sebejistě. Díky zvednutému podvozku a oplastování se navíc C40 nebojí ani polních a lesních cest. Jen si na autě raději nechte základní 19″ kola. Vypadají dobře a oproti příplatkovým dvacítkám přeci jen o trochu lépe tlumí nerovnosti.

Test: Volvo C40 - takto si představuju elektromobil

Řízení, jak asi očekáváte, není kdovíjak komunikativní, je ale přesné, velmi intuitivní a ničím mě nerušilo. V menu infotainmentu je i možnost, po které řízení uměle ztuhne. Někomu to bude možná vyhovovat, ale já jsem to převážnou část testu nepoužíval. Co mi ale trochu vadilo, byl velký poloměr otáčení.

Typicky pro Volvo je i C40 nabitá různými asistenty. Nemá úplně význam je tu všechny vyjmenovávat. Jediné, co potřebujete vědět je, že tu jsou, že fungují, neruší a nepanikaří. Jednoduše vzorový příklad, jak by to mělo vypadat.

Málem bych zapomněl na funkci, kterou by podle mě měly mít všechny elektromobily. Je to One Pedal Drive, tedy řízení jedním pedálem. Auto tak zrychluje/brzdí čistě podle toho, jak máte sešlápnutý akcelerátor. Brzdění, a to docela prudké, samozřejmě probíhá rekuperací elektrické energie. Pokud vám tato funkce na první pokus nebude sedět, tak to nevzdávejte, protože jakmile se s tím naučíte pracovat, přijde vám to naprosto intuitivní a přirozené. S kapkou nadhledu můžeme říct, že Volvo ani nemuselo montovat brzdy – ty totiž nepotřebujete ani k zastavení a brzdový pedál sešlápnete až při prudším brzdění z rychlostí nad 100 km/h nebo při krizovém brzdění. Jinak je One Pedal Drive skvělá funkce, díky které se dá jednoduše snížit spotřeba elektrické energie.

Test: Volvo C40 - takto si představuju elektromobil

Spotřeba

A když jsme u té spotřeby, ta se při testu pohybovala přesně v rozmezí uváděné tabulkové spotřeby – tedy 19,8-22,3 kWh na 100 kilometrů. A to jsem se při ježdění ani moc neomezoval a když to bylo potřeba, nebál jsem se využít plný výkon elektromotorů. Neměl jsem problém se dostat i pod uváděných 19 kWh/100 km, jen jsem teda nemohl jet po dálnici, protože tam spotřeba nebezpečně roste přes 25 kWh/100 km. Dojezd hodně přes 300 kilometrů i tak není vůbec žádný problém, a to mi připadá jako dostatečné. Volvo navíc zvládne nabíjet výkonem až 150 kW, což dělá delší dálniční přesuny o něco příjemnější.

Popravdě se neřadím úplně mezi příznivce crossoverů, miluju spalovací motory a vegan taky nejsem. Možná vám je ale z testu jasné, že se mi Volvo C40 opravdu zalíbilo a možná mě i leccos naučilo. I když je totiž Volvo nabité technologiemi, tak je pojítkem mezi jednotlivými prvky auta slovíčko jednoduchost. Volvo C40 je totiž naprosto bezproblémovým parťákem, díky kterému se každodenní cesty do práce, na nákupy nebo za příbuznými stávají nenucenou, pohodovou, ale rozhodně ne pomalou záležitostí. Všechno navíc zjednodušuje intuitivní ovládání a jednoduchý infotainment. A ještě jedna věc – C40 se nestartuje. Jinými slovy se komfortně usadíte a prostě hned jedete – a to je přesně to, co Volvo C40 charakterizuje nejlépe. Navíc základní cena Volva C40 s jedním elektromotorem a slušnou počáteční výbavou je 1 289 000 korun, což je víc než konkurenceschopná nabídka, za takto perfektně vymyšlený a ve všech směrech dotažený prémiový elektromobil.

Zdroj info: Volvo.
Zdroj médií: Radim Krejčík.

+

  • design
  • infotainment
  • spotřeba
  • zpracování a materiály
  • funkční asistenční prvky
  • cena

  • úzké zadní dveře
  • velký poloměr otáčení

Podobné články